Jak se cítíte pár měsíců po porodu?
Vlastně dobře. Ale zároveň jsem zatím nic moc nedělala, takže jsem neměla čas ani šanci to otestovat. Začínám se trochu hýbat, hodně mi pomáhají vycházky. Máme ještě psa, který zhubnul, protože ho najednou venčím čtyřikrát denně. Je spokojenej, že je hodně venku, stejně jako já. Být venku potřebuju, takže si to užívám, že chodím.
Jste coby profi sportovkyně zvyklá vnímat hodně své tělo, je to vaše práce. Překvapilo vás na něm něco?
Během těhotenství se tělo hodně změní, to je jasné. Ale nijak extra kromě toho, že jsem se hodně zadýchávala. A kolik jsem přibrala? Ani nevím, nějak v normě. Cítila jsem se dobře. Měla jsem hodně štěstí, jen jsem musela postupně s tréninkem ubírat.
VIDEO: Marek Adamczyk: První slova o otcovství!
Bylo něco, co jste s narozením syna nečekala?
Člověk samozřejmě ví, že se bude starat o malé miminko, ale nedokáže si to moc představit. Takže vlastně ta intenzita, se kterou jste pro dítě pořád a musíte být, taky se chcete postarat, aby se mělo dobře. Najednou jste hodně upozaděná, což se možná trochu změní, když bude starší a samostatnější. Ale to, že tam pro vás není tolik prostor ani energie, tak ano, to mě překvapilo.
Jak se manžel těšil na syna?
Marek je skvělý táta. Umí i dobře balancovat práci a rodinný život. Člověk se totiž najednou začne také rozhodovat, kolik práce ještě zvládne, protože samozřejmě chce být víc doma. Prcek se mění ze dne na den a Marek chce být u toho. Hodně se na něj těšil…
Takže starání mu jde?
Vůbec to neřeší a dělá vše, co je třeba. Žádné „tohle dělat nebudu“. Myslím si ale, že u otců čas teprve přijde, až děti povyrostou. To je jejich role ještě větší. Teď pomůže venčit, jde s kočárkem a já mám pak chvíli na sebe. Takže v tomhle si to hrozně uvědomuje, myslím. A díky tomu mám vpodvečer čas na cvičení nebo nějaké protažení, trochu jógu, aby mě z chování nebolela záda.
Budete se vracet k profi sportování?
To nedokážu vůbec říct. Teď je vše úplně otevřené a já sama vlastně nevím.
Tenistka Petra Kvitová to udělala, i když vlastně všechny úspěchy už měla…
Důvodů k návratu může být více, nejen úspěch. Nemusí to být jenom proto, že chcete něčeho dosáhnout. Může to být i proto, že vás sport pořád baví a bude vám chybět. To je hlavní motivace, aspoň pro mě.
Asi by bylo těžší vozit s sebou do světa na závody, soustředění i tréninky malého, ale i někoho na hlídání…
Nedokážu dopředu odhadnout, co a jak bude. Uvidím, jak vše půjde, necítím žádný tlak od sebe, ale ani ze strany sponzorů.
Jaká byla jejich reakce na vaši zprávu o rodině?
Měla jsem hodně skvělý ohlas a pozitivní přístup. Když jsem oznámila těhotenství, cítila jsem velkou podporu ze všech stran, to mě dost potěšilo. Chápala bych partnery a sponzory, že by od podpory odstoupili, protože jsem vypadla ze sportování, závodů. Proto bylo úžasný, fakt mě to překvapilo, že zůstali.
