Dnes se více cení živý zpěv a autentičnost, v minulosti ale playback neznamenal klamání publika – byl to profesionální, technicky nutný a osvědčený postup, který měl za cíl přinést divákům co nejlepší vizuální zážitek. Pojďme si připomenout dobu, kdy playback kraloval obrazovkám a stál za mnoha nezapomenutelnými momenty televizní zábavy.
Zlaté časy playbacku: Když šlo o dokonalý dojem
Playback nevznikl z pohodlnosti, ale z praktických důvodů. V dobách socialismu nebyla televizní technika na takové úrovni, aby zvládla kvalitní přenos živého zpěvu s orchestrem. Ozvučení bylo složité, a tak se písně předtočily ve studiu a v pořadu se „zpívalo“ na tento záznam. Tehdejší režiséři i interpreti playback vnímali jako standardní součást televizní produkce.
Legendární estrády jako Televarieté (vysíláno v letech 1971 až 1998) se bez něj neobešly. Zněl v nich Orchestr Karla Vlacha, sladěný s obrazem do posledního taktu. Pro televizní diváky byl výsledný dojem často důležitější než samotná „live“ autenticita. Playback byl zkrátka nástrojem, jak vytvořit dokonalý hudební obraz pro televizní obrazovku.
Hvězdy playbacku: Kdo jej využíval naplno?
Playback využívali v televizi téměř všichni tehdejší zpěváci – nejen u nás, ale i v zahraničí. Hana Zagorová, Petr Kotvald, Standa Hložek nebo Michal David v 80. letech zářili na obrazovkách s chytlavými hity, choreografiemi a bezchybným zvukem, který zajišťoval právě playback. Byl to požadavek doby, kdy se kladl důraz na komplexní vizuální show.
Ani ti největší se playbacku nevyhýbali – Karel Gott sice v televizních pořadech zpíval často na předtočený podklad, ale na koncertech byl pověstný svým precizním živým zpěvem. Jeho fanoušci dobře věděli, že playback v televizi byl technické řešení.
Také Eva Pilarová při některých televizních vystoupeních zpívala na playback. Na koncertech se ale vždy opírala o svůj výjimečný hlas a známá byla právě díky brilantnímu živému projevu. Playback pro ni nebyl nutností, ale spíše součástí dobového standardu.
Mistři živého zpěvu: Kdo nikdy nezradil mikrofon?
Vedle playbackových vystoupení tu však vždy byli interpreti, kteří dávali přednost autentickému projevu. Věra Špinarová i Marta Kubišová patřily mezi ty, kteří se playbacku spíše vyhýbali, a své publikum si získaly silou hlasu a emocemi. Právě Marta Kubišová se nesmazatelně zapsala do dějin, když v roce 1989 zazpívala Modlitbu pro Martu živě z balkonu Melantrichu na Václavském náměstí – a její hlas se stal symbolem doby.
Zahraniční legendy reprezentuje například Bruce Springsteen, který je známý jako nekompromisní zastánce živého hraní – playback nepoužívá ani při televizních vystoupeních. Zpěvačka Adele na playback zásadně nepřistupuje, a když měla problém s hlasem, raději zrušila koncert, než aby „podváděla“ publikum. Podobně Taylor Swift nebo Lady Gaga zůstávají věrné živému projevu i během technicky náročných show.
Z českých hvězd je svou zásadovostí známá Ewa Farna, která playback nevyužívá ani na velkých pódiích a energická živá vystoupení jsou její poznávací značkou.
Playback jako součást hudební historie
Dnes playback z pódia téměř zmizel, ale v minulosti měl své místo a atmosféru. Byl praktickým a profesionálním řešením v době, kdy technické podmínky neumožňovaly jiný způsob prezentace hudby. A přesto, nebo možná právě proto vznikla řada nezapomenutelných momentů, na které dodnes vzpomínáme s nostalgií.
